Přístup k bydlení musí být rovný pro všechny cílové skupiny.

Přístup k bydlení v rámci systému sociálního bydlení musí být rovný pro všechny skupiny. Je nutné zavést aktivní antidiskriminační opatření, která budou kontrolovat strukturu osob s nárokem a osob, jejichž nárok byl opravdu naplněn.

Praktické zkušenosti stejně jako řada analýz ukazují, že nejen soukromí pronajímatelé, ale také veřejní provozovatelé bytového fondu mají sklon diskriminovat při rozhodování o pronájmu bytu některé skupiny obyvatel – zejména ty, které z různých důvodů považují za rizikové. Právě tyto skupiny jsou z toho důvodu nejvíce ohrožené bytovou nouzí a tím, že se jim z této situace nepodaří dlouhodobě dostat. Proto musí zákon zahrnovat mechanismus, který zajistí, že nebude k diskriminaci docházet, resp. který umožní diskriminaci identifikovat a zajistit nápravu.

STANOVISKO

Návrh zákona tuto zásadu nenaplňuje. Riziko diskriminace zejména z důvodu etnicity je vysoké. A v návrhu zákona není nijak ošetřené. Existují dvě možnosti řešení – doplnění výčtu zvlášť zranitelných osob nebo návrh na zřízení nezávislého regulátora, který vyhodnocuje rovný přístup a celkové fungování systému.