Není výjimkou, že chudí lidé paradoxně vydávají za nevyhovující bydlení více, než kolik je běžné pro standardní nájemné bydlení v dané lokalitě. Je tomu tak proto, že jsou z různých důvodů považováni za rizikové nájemníky a málokdo jim je ochoten pronajmout byt. Z toho těží podnikatelé s chudobou, kteří za nevyhovující ubytovny a nekvalitní byty v sociálně vyloučených lokalitách požadují přemrštěné peníze. I když se má za to, že za chudé lidi hradí náklady na bydlení stát prostřednictvím příspěvku nebo doplatku na bydlení, výdaje na bydlení jsou často příčinou dalšího zadlužování. Důvodů existuje řada. Jednak ne všichni dávky pobírají. Dávky zdaleka ne vždy pokryjí náklady na bydlení v plné výši. Chudí lidé nejsou schopni zvládnout nenadálé výdaje (ať už jde o vyúčtování záloh na energie nebo výdaje spojené se stěhováním).
Sociální bydlení přispěje ke stabilizaci domácnosti, umožní jí lépe plánovat výdaje a postupně začít splácet případné dluhy.